Škola

Děti z Chrastavic docházely původně do Obecné školy v Milavčích, kde byla také fara. Poté, co došlo k přifaření k Třebnicím, začalo se na přání zdejších občanů jednat o přifaření, a tedy i o přiškolení do Domažlic. K tomu došlo v roce 1869. Některé prameny udávají, že to bylo již v roce 1847. V Domažlicích navštěvovaly děti takzvanou „selskou školu", která byla společná pro obce Chrastavice, Boříce, Havlovice a Petrovice. Koncem 19. století však začala naše obec vážně uvažovat o stavbě vlastní školy. Již v roce 1898 byla odeslána žádost do Prahy ve věci zřízení Obecné školy v Chrastavicích. Po dlouholetém úsilí bylo 17. 11. 1900 povoleno zřízení samostatné jednotřídní školy v obci. Následně se začalo jednat o umístění školy. První návrh zněl postavit školu na návrší za kovárnou, to je na místě, kde dnes stojí spolkový mlýn. Dalším návrhem bylo vybudovat školu na parcele 1059 patřící Adamu Krčmoví. Nakonec bylo rozhodnuto vykoupit parcelu Jana Petržíka číslo 1056/2. Byl zakoupen pozemek o výměře 400 m2 po 6 korunách. Plány na stavbu školy vyhotovil pan F. Novotný c. k., vrchní inženýr v Klatovech. Plánovaný rozpočet činil 29 000 Kč. Celá stavba byla zadána zednickému mistru panu Antonínu Ničovskému z Domažlic a tesařskému mistru panu Janu Tomandlovi, také z Domažlic. Železný materiál na stavbu školy dodával místní kovář J. Randa. Stavební dozor vedla místní školní rada. Se stavbou školy bylo započato v srpnu 1901 a do konce roku byla provedena hrubá stavba, včetně krovu a střechy. Celá stavba byla dokončena v červenci r. 1902, náklady 34697 Kč byly financovány ze zápůjčky u spořitelny v Domažlicích v celkové výši 34000 Kč. Dne 4. 5. 1902 byla zvolena první místní školní rada, předsedou se stal Josef Rojt, č. p. 3.

Výpis z protokolu o schůzi první místní školní rady

Dne 7. září téhož roku byla budova školy slavnostně vysvěcena. V 9 hodin sloužil slavnou mši domažlický děkan Antonín Marz za asistence pátera Veita. Od kaple odešel průvod ke školní budově, kde jej uvítal starosta obce pan Josef Rojt. Poté byla školní budova vysvěcena a na závěr promluvil c. k. okresní hejtman Julius Kraffer o významu učení pro život člověka. Celá slavnost byla zakončena hostinou u starosty obce.

Škola zahájila svoji činnost 15. září téhož roku jako jednotřídní smíšená obecná škola. Podle výnosu zemské školní rady z 6. 11. 1909 byla škola rozšířena na dvoutřídní. Podle některých pramenů to byla v okolí první obecná škola postavená obcí. V té době byly školy pouze ve městech a ve vsích, které měly faru.Škola se svou existencí zapsala nejen do historie obce, ale bezesporu i do povědomí všech, kteří ji navštěvovali. Někdo si rád vzpomene na své kamarády, učitele a nebo na bezstarostné okamžiky dětství. Obecná škola nebyla jen zdrojem poznání, ale zpravidla i kulturním centrem v obci a její řídící učitel patřil vedle starosty k nejváženějším postavám. To platilo bez ohledu na válečné konflikty či politické poměry. Centralizováním školství zcela jistě přicházíme o něco krásného a neopakovatelného.

Budova školy sloužila bez větších oprav až do roku 1956, kdy se vybudovala odpadní jímka, splachovací záchody, vodovody a prádelna. Opravila se též střecha. Veškeré práce prováděl Okresní stavební podnik v Domažlicích. Dne 22. 1, 1957 byla provedena kolaudace, při které se zjistilo množství nedostatků a nedodělků. Od r. 1964 byla plánována oprava fasády, ale tu Okresní stavební podnik v Domažlicích neustále odkládal. Důvody byly různé: jednou pro důležitější stavební povinnosti podniku, podruhé kvůli nedostatku lešení, jindy pro nedostatek zedníků. S opravou fasády školní budovy, která nebyla opravována ani bílena od r. 1902, bylo započato až 2. 5. 1970, ale ne stavebním podnikem, jak bylo původně plánováno, nýbrž brigádnicky místními občany. Materiál na stavbu dodával stavební podnik v Domažlicích. Byla kompletně opravena fasáda, vyměněny parapetní plechy a proveden nátěr žlabu a okapních rour. Uvnitř budovy se vymalovala učebna, tělocvična, záchod, chodby, schodiště, vestibul. Celkovou částku 62000 Kčs poskytl Okresní národní výbor v Domažlicích, odbor školství.

Škola fungovala až do 30. 6. 1978, kdy bylo naposledy rozdáno vysvědčení. Na podkladě usnesení rady ONV v Domažlicích číslo 181 ze dne 28. 7. 1977 se s účinností od 1. 9. 1978 zrušila Základní devítiletá škola 1.-5. ročník v Chrastavicích. Od té doby děti navštěvovaly Základní devítiletou školu v Domažlicích. Po krátkou dobu byla do naší školy přemístěna pomocná škola z Domažlic.

Dne 3. 3. 1983 byla národním výborem v Milavčích, který v té době vykonával místní správu, škola prodána Jednotnému zemědělskému družstvu „Mír" v Milavčích za dohodnutou cenu 51633 Kčs. Zemědělské družstvo využívalo školu jako byty pro brigádníky a svoje zaměstnance. To trvalo až do roku 1990, kdy si školu pronajal pan Síbr a upravil prostory na ubytovnu s výčepem. V té době to byl první soukromý podnik v obci pod názvem „Penzion Lidka". Při transformaci Zemědělského družstva „Mír" Milavče se novým majitelem stalo Zemědělské družstvo Chrastavice, které budovu školy vydalo jako náhradu v restituci soukromé osobě. V té době byla provedena oprava fasády a střechy. Následně budovu školy kupuje firma Nieten a po rekonstrukci vnitřních prostor tady zahajuje v roce 2001 svoji činnost.

Za celou dobu trvání školy zde působila celá řada učitelů a řídících učitelů. Z těch známějších připomeňme Václava Kubrychta, Petra Webera, Jindřicha Vrbu, Petra Vrbu, Jana Krynese a Josefa Šperla. Bezesporu nejvýznamnější postavou zdejší školy byl řídící učitel Vojtěch Kraus. Narodil se 28. 3. 1879 v Kanicích, absolvoval Učitelský ústav v Plzni a od roku 1898 působil jako podučitel v Peci, Srbicích a v Kanicích. Poté působil jako řídící učitel v Zahořanech a následně na vlastní žádost jako učitel v Kanicích. Dne 1.11. 1923 se stal učitelem v Chrastavicích a téhož roku byl zvolen kronikářem a obecním knihovníkem. Významně se zasloužil o získání polesí „Týnské háje". Dne 29. 12. 1928 byl Vojtěch Kraus jmenován ministrem vnitra jako odborník do okresního zastupitelstva. Vykonával též funkci obecního písaře a vedl účetní agendu obce, a to až do roku 1939. Jeho služeb obec využívala ještě na počátku padesátých let, kdy sestavoval obecní rozpočty pro národní výbor. Zemřel 16. 8. 1959 ve stáří 80 roků. Byl to výborný učitel a velmi pracovitý člověk.