Rovnou na obsah Rovnou na menu
Menu
Obec Chrastavice
ObecChrastavice

Spolkový mlýn

Již 8. března 1926 schválilo obecní zastupitelstvo vytvoření nové stavební parcely a její prodej Spolku pro zřízení mlýna v Chrastavicích. Parcela byla označena číslem 101 v katastrálním území Chrastavice o výměře 113 m², čili jak se tehdy zapisovalo 31 ½ sáhů, se vším právem a příslušenstvím, za ujednanou a kupujícími vyplacenou, tedy smlouvou vykvitovanou cenu trhovou po 5 Kč za jeden čtverečný sáh, tedy za celkovou cenu 157 Kč 50 h, slovy jednostopadesátsedm korun č 50 h. Tolik výpis ze smlouvy trhové, která byla sepsána v Chrastavicích dne 26. července 1931 a následně, 14. srpna 1931 schválena Okresním úřadem v Domažlicích. Podílníků bylo tehdy celkem 37 a pro zjednodušení je následně uveden jen výčet čísel popisných, kdy ke každému číslu popisnému náležel podíl 2/38 resp. 1/19. Jednalo se o hospodáře z čísel popisných 2, 3, 6, 7, 8, 10, 11, 13, 15, 17, 18, 22, 37, 38, 39, 44, 45, 50 a 64. Stavba byla provedena nákladem 100.000,- Kč a na strojích zakoupených již dříve se mlelo a šrotovalo ještě před postavením mlýna ve stodole Jana Krčmy č. p. 64. Z vyprávění víme, že při stavbě došlo při větrném poryvu ke zřícení ještě nedokončeného krovu a je jenom dílem náhody, že nebyl zraněn nikdo kolemjdoucí ani poblíž si hrající děti. Spolkový mlýn velice dobře prosperoval a z jeho výtěžku byla hrazena údržba, provoz a placen lesní hajný, který pracoval jak pro obec, tak i pro soukromé vlastníky lesa. Mlýn byl postupně rozšířen o čističku obilí v místech za hasičskou zbrojnicí.

Mlýn nesloužil jen místním hospodářům, ale byl využíván i hospodáři z okolních vesnic a to zejména za druhé světové války, kdy byla celá řada mlýnů zavřená, zapečetěná a provoz mlýna tehdy vyžadoval zvláštní režim a povolení. Krátce po založení JZD začalo obhospodařovat mlýn družstvo, zřídilo zde v místnosti pro mlynáře první kancelář JZD a v roce 1955 přistavělo sýpky nad hasičskou zbrojnicí a čističkou obilí V té době se již nemlelo, pouze se šrotovalo na krmení a čistilo se obilí od kombajnů, které začaly v družstvu nasazovat od poloviny 50-tých let. Současně s nasazením kombajnů byla ve stodole u Roušů zřízena první linka na příjem obilí od kombajnů a následně byly přistavěny další sýpky a tři garáže pro traktory na západní straně mlýna. Zemědělské družstvo využívalo mlýn a sýpky až do roku 1971, kdy byla dokončena nová posklizňová linka v areálu družstva, provoz ve mlýně byl postupně ukončen a prostory sloužily už jen jako sklady. V roce 1978 byla v bývalé místnosti pro mlynáře zřízena klubovna mladých požárníků se vstupem z východní strany. Při stavbě prodejny a pohostinství sloužil mlýn jako sklad a zázemí citované stavby.

Po transformaci využívalo zemědělské družstvo tuto budovu a přilehlé sýpky už jen jako sklad pro náhradní díly a jako odkladiště pro vše nepotřebné. V průběhu devadesátých let družstvo ještě provádělo některé udržovací práce na celém komplexu budov, jako třeba opravu okapů a svodů, ale střecha na mlýně zůstala neopravená, takže již delší dobu byla narušována vnitřní dřevená konstrukce zatékající vodou. Po likvidaci Zemědělského obchodního družstva Podhájí Chrastavice byl spolkový mlýn ponechán původním vlastníkům. Obec si již v té době uvědomovala, že vlastníci samotní nebudou schopni do budoucna zajistit udržování takové stavby a to hlavně proto, že celá řada vlastníků již není zdejších a podíly byly často rozdrobeny mezi dědice původních podílníků. O tom, že se o mlýn nikdo nestaral svědčí i požár menšího rozsahu v únoru roku 2008. Bylo proto rozhodnuto zahájit jednání s podílníky spolkového mlýna o bezúplatném převodu na obec. U většiny se obec setkala s pochopením, ale bylo i několik podílníků, kteří viděli ve vlastnictví podílu velké bohatství a s převedením nesouhlasili. Rozhodující zlom v jednání nastal až v roce 2009, kdy došlo 29.března k rozsáhlému požáru budovy mlýna a sousedních sýpek postavených nad bývalou hasičskou zbrojnicí. Požárem vyhořela vnitřní dřevená konstrukce a střechy. Při požáru zasahoval HZS Domažlice, JSDHO Domažlice, Klenčí pod Čechovem, Kout na Šumavě a Chrastavice. K řešení nastalého stavu proto obec svolala podílníky spolkového mlýna na jednání o dalším osudu stavby, které se uskutečnilo 15. května 2009 v místním sále. Všichni zúčastnění vlastníci souhlasili s bezúplatným převodem svého podílu na obec. V průběhu léta pak probíhalo uzavírání darovacích smluv a převod jednotlivých podílů na obec. Jakmile obec dosáhla nadpoloviční podíl, tak podala návrh na vydání demoličního výměru. Před koncem roku byla provedena demolice a stavební suť byla prozatím ponechána na hromadě tak, aby případní zájemci o stavební materiál mohli odvézt co je ještě upotřebitelné. Následná separace suti a odvoz materiálu byl proveden od 8. do 10. května 2010 stavební firmou Beneš zemní práce.

V závěru roku bylo na listu vlastnictví 341 v katastrálním území Chrastavice evidováno 9 podílníků, z toho je 6 podílníků zemřelých, u kterých nebylo vypořádáno dědictví, 1 podílník, kde nebylo možno uzavřít darovací smlouvu a 1 podílník je již neexistující družstvo, tyto nevyřešené podíly budou ještě předmětem dalšího řízení. Obec Chrastavice má k tomuto datu 43/60 podílu, což je necelých 72%.

Jistě se nabízí otázka zda obec takto nedoplatila na celou tuto akci, ale odpověď je jednoduchá. Jak již bylo výše popsáno, tak podílníci nebyli schopni se dohodnout na likvidaci vyhořelé stavby a za náklady, které obec vynaložila na likvidaci, postavila v lese cestu, která je více než potřebná, kdyby materiál na tuto cestu musela obec koupit, tak by zaplatila ještě více, než stála likvidace samotná. A to nemluvě o tom, kdyby se ve vyhořelém zbořeništi stal nějaký úraz například dětem. Nutno přitom konstatovat, že obec byla již dříve vlastníkem bývalé hasičské zbrojnice a sýpek nad touto zbrojnicí. Demolice pouze části tohoto komplexu budov byla z bezpečnostního hlediska nemožná.

S likvidací spolkového mlýna odchází z Chrastavic kus historie a to nejenom té hospodářské, ale i kulturní, neboť v předválečných dobách mlýn sloužil jako kazatelna při masopustním veselí. Hospodářská historie mlýna je však daleko významnější, ukazuje na sílu a výhodnost společného hospodaření, které mělo v Chrastavicích velkou tradici. Není tím samozřejmě myšlena násilná kolektivizace v 50-tých letech, ale celá řada předválečných hospodářských spolků a sdružení, kterých bylo v Chrastavicích mnoho, ať už to byl Rybářský spolek, Meliorační družstvo, Mlékařské družstvo, Hospodářský spolek pro povznesení chovu hovězího dobytka a celá řada dalších. Samotná budova jistě nebyla cennou historickou památkou, ale její technické vybavení a řemeslná práce na instalovaném zařízení měla bezesporu svoji historickou hodnotu.

Společně s vyhořelým spolkovým mlýnem byl zbourán celý komplex přilehlých sýpek včetně bývalé hasičské zbrojnice, která byla ve vlastnictví obce od doby jejího postavení v roce 1906. Hasičskou zbrojnici připomíná už jen jeden Javor z dvojice, která byla vysazena u zbrojnice na počest založení Sboru dobrovolných hasičů v Chrastavicích. Druhý Javor byl poškozen při požáru mlýna a byl poražen v listopadu roku 2009.

Článek byl publikován v Chrastavickém zpravodaji 3/2010, autor Jan Růžek

Počasí

dnes, neděle 23. 6. 2024
slabý déšť 22 °C 13 °C
pondělí 24. 6. skoro jasno 22/12 °C
úterý 25. 6. jasno 25/11 °C
středa 26. 6. slabý déšť 25/15 °C

Fotogalerie

Náhodný výběr z galerie

Obytná zóna.

Svátek

Dnes je 23.6.2024

Svátek má Zdeňka

Státní svátky a významné dny na dnešek:

  • Světový den házené

Mobilní aplikace

Aktuální informace od nás
Přímo ve vašem telefonu
Více o aplikaci
Stáhněte si naši mobilní aplikaci na

Mohlo by Vás zajímat